Utkání o ničem?

Až neuvěřitelným výsledkem 0-17 skončilo další naše přípravné utkání s novou rezervou Nové Vsi. Mohlo by se zdát, že to byl zápas o ničem, lze ale na ně mít dva pohledy.

Jeden a sice ten, že skutečně byl zbytečný. Už proto, že jsme dvě třetiny utkání ve velkém vedru odehráli pouze v deseti. To s ohledem na kvalitu drtivé většiny hostujících hráčů, která je někde jinde než u našich, jen M. Pinc nám stihl dát deset branek, bylo neuvěřitelně málo.

Druhý pohled, a k němu se přiklání i kauč týmu Z. Makovička, je ten, že je třeba se z něj poučit podle hesla, všechno zlé je k něčemu dobré. Určitě pozitivem bylo, že v době, kdy nás bylo jedenáct (mezi asi 20. a 45. minutou), jsme odehráli velice dobrý fotbal, když jsme čtyřikrát běželi sami na brankáře, jenže na rozdíl od soupeře, který využil snad kromě dvou nájezdu všechny, jsme se ani jednou netrefili do černého. Navíc jsme nastřelili tyčku po skvěle zahraném trestném kopu.

Dalším poučením je, že proti takovému soupeři a už ne v tolika málo hráčích nemůžeme hrát s vysunutou obranu na půlku. Většinou stačily jedna, dvě narážečky a hráč (právě převážně M. Pinc) běžel sám na našeho gólmana, který tentokrát kvůli nakopnutému kotníku z Obořiště nehrál libera, ale stál až na brankové čáře. Tím díra mezi ním a posledním našim obráncem byla po většinu času 30 až 40 metrů! Zakončení útočníka bylo přitom až fádní, žádnou dělovku, vždy po zemi umístěnou střelou!

Diametrální rozdíl byl také v rychlosti hráčů. Novovesští si díky své rychlosti a přesnosti odstavili krátkými přihrávkami zálohu ze hry, hlavně po naší neproměněné šanci nebo ztrátě míče v hlouby pole, a snadno se tak dostali za obranu. Čelit jim mohli v rychlosti pouze dva lidé - M. Klement a M. Jiráň, a to je hodně málo.

A konečně, soustředění na hru. Nemálo našich hráčů vlivem vývoje to zabalilo, takže jsme ho vlastně dohrávali ne v deseti, ale v šesti, sedmi.  

Sestava J. Vitásek - Sojka (do 45. min), Klement, Matějka (od 20. minuty), Jiráň - Šusta, Pazderka, Oktávec, Plíva - R. Fafejta, Hošek